Mikro-trombózy vznikají bez bolesti a roky ničí mozek, srdce i játra. Neviditelné sraženiny mohou vyvolat infarkt nebo mrtvici bez jediného varování.
Mikro-trombózy patří k nejzákeřnějším poruchám oběhu vůbec. Neprovází je bolest, nevzniká u nich varovný signál a člověk přitom dál žije svůj běžný rytmus. V těle se ale mezitím odehrává proces, který může během několika let poškodit cévy, srdce i mozek. Právě toto je na celém fenoménu nejděsivější. Neexistuje jedno jediné místo, kde se tvoří. Mohou vznikat v mikroskopických kapilárách v mozku, v síti cév kolem jater, ale i v jemných větvích koronárního řečiště.
Lékaři tento tichý průběh popisují už roky. Mikroskopické krevní sraženiny dokážou cirkulovat bez povšimnutí, někdy se rozpadnou, jindy zůstanou zachyceny na místě, kde postupně mění strukturu cévy. Podle American Heart Association může příliš rychle srážející se krev zatěžovat cévy a časem přispět k infarktu, mrtvici nebo plicní embolii. Jde o poznatky, které sledují dlouhodobě.
Začátek bývá nenápadný. O něco menší výdrž při námaze, tlak v hlavě, krátké epizody únavy. Nic, co by člověka přimělo k okamžité kontrole. V těle přitom může probíhat proces, který odborníci označují jako „mikrovaskulární obstrukci“ – stav, kdy drobné sraženiny pozvolna omezují průtok krve v nejmenších cévách. Minulý rok na to upozornila recenzovaná studie publikovaná v časopise Biomedicines.
Část sraženin vzniká při chronickém zánětu. To znamená, že člověk nemusí mít žádné klasické rizikové faktory. Stačí dlouhodobý stres, narušený spánek, nadbytek jednoduchých cukrů nebo vysoký tlak. Organismus pak reaguje zvýšenou aktivací krevních destiček a srážlivost roste. V takových situacích se tvoří sraženiny tak malé, že je běžné zobrazovací metody ani nezachytí. Vědci v recenzované studii publikované v časopise Clinical Research in Cardiology ukázali, že dlouhodobé mikro-sraženiny výrazně zvyšují pravděpodobnost infarktu.
Mozek je na průtok krve extrémně citlivý. Mikro-trombózy zde mohou způsobit drobná, téměř neznatelná ischemická ložiska, která se postupně sčítají. Člověk si toho nevšimne. Maximálně připíše náhlé výpadky koncentrace přetížení a svede je na rychlý denní režim. Analytická práce dostupná na PMC přitom popisuje, že mikro-poškození mozkové mikrocirkulace může stát za částí „nevysvětlitelných“ poruch paměti a epizod slabosti u jinak zdravých dospělých.
Srdce reaguje podobně. Když drobné větve koronárního systému omezí průtok, člověk necítí typickou bolest jako při klasickém infarktu. Místo prudkého signálu se roky hromadí malé deficity kyslíku. Tělo to kompenzuje dlouho. A pak přijde situace, kdy se rovnováha zlomí. Může to být při námaze, při dehydrataci, ale i v klidu. Právě v těchto momentech dochází k náhlým srdečním příhodám, o nichž se celá desetiletí psalo jako o „nevysvětlitelných“.
Játra nejsou výjimkou. I když mají vysokou regenerační kapacitu, mikro-trombózy mohou omezovat průtok v portálním řečišti a vytvářet podmínky pro postupné poškození jejich struktury. Moderní hepatologie proto stále častěji mluví o spojení dlouhodobého zánětu, přetíženého metabolismu a mikrosraženin, které zhoršují funkční rezervu jater. Analytická práce dostupná na ResearchGate popisuje, že takové mikro-sraženiny mohou urychlovat vývoj fibrózy i u pacientů s metabolickými onemocněními.
Co s tím? Vědci se shodují, že nejvíce pomáhá prevence. Omezit trvalý zánět, stabilizovat hladinu glukózy, přidat pravidelný pohyb a zlepšit spánek. Tyto kroky nevypadají dramaticky, ale v cévách vytvářejí prostředí, kde se sraženiny tvoří výrazně méně. A co je důležité – mikro-trombózy jsou v časných fázích často vratné. Tělo je umí odbourat, pokud dostane prostor.