Australská hvězda Indy Clinton otevřeně mluví o fascinaci porody. Vyvolala tím lavinu reakcí a otázku, kam až zajde kult autenticity.
Ještě před pár lety by se o podobném přiznání mluvilo šeptem. Dnes se stává virálním tématem. Australská influencerka Indy Clinton, kterou na TikToku sleduje více než milion lidí, překvapila svým výrokem v podcastu, kde uvedla, že ji vzrušuje sledování porodu. „Miluju to. Mám k tomu zvláštní fascinaci,“ řekla bez známky studu. Její výrok se okamžitě stal předmětem diskusí o hranicích, které sociální sítě posouvají, a o tom, jak daleko je člověk ochoten zajít kvůli pozornosti.
Clintonová, známá svými otevřenými posty o mateřství, tvrdí, že jde o projev jejího zájmu o ženské tělo a přirozené procesy. Jenže odborníci upozorňují, že za tím může být mnohem víc než autenticita. Podle australského psychologa Paula Moora z University of Sydney takové výroky často souvisí s fenoménem zvaným „performativní upřímnost“. „Influenceři dnes soutěží o to, kdo bude otevřenější, šokující nebo emočně syrový. Vzniká paradox: čím více sdílíte, tím méně jste skuteční,“ uvedl Moore pro server ABC News Australia.
Podobný trend se objevuje i v Česku. Známá tvář sociálních sítí Agáta Hanychová se ve svých příspěvcích často vyjadřuje otevřeně k mateřství i přirozeným stránkám života.
Také influencerka Nela Slováková se opakovaně dělí s fanoušky o detaily estetických zákroků i zákulisí klinik. Tyto veřejné posty sledují desetitisíce lidí a vyvolávají diskusi o hranicích osobní otevřenosti. Odborníci na média to označují za „cyklus extrémní upřímnosti“ – trend, který začal jako snaha o autenticitu, ale přerostl v závod o šok.
Socioložka vysvětluje, že jde o širší kulturní jev. „Sociální sítě proměnily intimitu v produkt. To, co bylo dřív osobní, se stává marketingovým nástrojem. Každý status, každé přiznání má přímou tržní hodnotu – lajky, dosah, nové spolupráce,“ říká pro TOPDNE. Zároveň dodává, že mladší publikum si už nedokáže představit, že by úspěch mohl existovat bez absolutní otevřenosti.
Podle letošní studie v Journal of Social Media and Society to nebývá zadarmo. Lidé, kteří žijí v neustálé pozornosti, mají častěji sklony k úzkosti a psychické únavě. Všechno to začíná nenápadně – tlak na výkon, potřeba být vidět, a pak přichází pád.
Na téma duševního zdraví influencerů navazuje i článek Mental Health of Social Media Influencers , který upozorňuje, že mnozí tvůrci tráví většinu dní v napětí a s trvalým pocitem očekávání. Podle autorů je psychická únava spojená s nutností udržovat pozornost publika jedním z nejčastějších důvodů vyhoření.
Otázkou tedy zůstává, zda výpovědi jako ta od Indy Clinton slouží osvětě, nebo pouze virálnímu marketingu. Sama influencerka si po zveřejnění podcastu výrazně polepšila – během 48 hodin jí přibylo téměř 80 tisíc nových sledujících a média o ní psala po celém světě. Její příběh tak znovu otevřel téma, kde leží hranice mezi autenticitou a manipulací.