Ani když máme pauzu nebo dovolenou, naše mysl zůstává ve střehu. V hlavě běží seznamy, připomínky, vnitřní alarm. Skutečný klid mizí.
Mozek moderního člověka je neustále aktivní. Nejde o kreativní činnost ani hluboké soustředění, ale o permanentní přítomnost rušivých podnětů, myšlenek a „záložek“, které běží na pozadí i v době odpočinku. Odborníci tomu říkají „background anxiety“ – stav, kdy stres není výrazný, ale konstantní. Výzkumy publikované na portálu Freedom.to ukazují, že i při zdánlivém klidu zůstává nervový systém aktivní, protože tělo nedostává jasný signál, že je bezpečno. Přepínání mezi úkoly, kontrola mobilu nebo vnitřní přehrávání scénářů aktivují sympatický nervový systém – tedy režim boje nebo útěku. Výsledkem je, že si odpočinek „odškrtáme“, ale k žádné regeneraci reálně nedojde.
Podle autorů studie zveřejněné v časopise Computers in Human Behavior (2025) většina lidí ani neví, jak vypadá skutečně klidné vnitřní nastavení. Mozek je navyklý reagovat, přepínat, zvažovat. V důsledku toho začíná selhávat paměť, klesá schopnost soustředění a zvyšuje se hladina úzkosti. Tato studie také poukazuje na přímou souvislost mezi multitaskingem na digitálních zařízeních a poklesem duševní pohody – bez ohledu na věk nebo zaměstnání (ScienceDirect). Dokonce i při pasivní konzumaci obsahu se mozek dostává do stavu lehkého napětí, protože čeká, kdy přijde nový podnět. Tento „low-grade stress“ se stává normou – ale tělo ho nezvládá dlouhodobě.
„Ležím, koukám do stropu, ale v hlavě jedou všechny úkoly. Nedokážu se zastavit,“ popisuje třiatřicetiletý Tomáš, manažer z Prahy. V podobném duchu mluví i další lidé – nezáleží na tom, jestli mají volno nebo jsou na dovolené. V hlavě jim běží checklist, očekávání, vnitřní výčitky. Jeden z nejčastějších komentářů na sociálních sítích zní: „I když nic nedělám, necítím se odpočatě.“ Tento pocit dnes sdílí celé generace. A podle webu Freedom.to nejde o lenost nebo nedostatek disciplíny, ale o stav chronického kognitivního přetížení, který se v těle ukládá jako neviditelný stres.
Náprava nepřijde sama. Odborníci doporučují metodu „resetu systému“ – vědomé bloky ticha, vyřazení notifikací, fyzický pohyb bez cíle a především jeden klíčový prvek: monotasking. Dělat jednu věc naplno a bez přepínání. Mozek si musí znovu vytvořit návyk klidu. Podle článku v New York Post stačí každou hodinu pět minut v úplném tichu – a během dvou týdnů klesá stres, zlepšuje se paměť i spánek. Nejde o magii, ale o návrat k rovnováze, kterou jsme cestou ztratili.