Naše tělo má vlastní „čas smrti“, je zapsaný v DNA. A lze ho číst
Zdravě a fit 05/11/2025 Od Petra Malá 
zdroj: Foto Katarzyna Grabowska na Unsplash
V každé buňce tikají hodiny, které neodměřují dny, ale skutečný věk našeho těla. Tyto epigenetické hodiny dokážou prozradit, jak rychle stárneme – a zda náš biologický čas běží klidně, nebo se nezadržitelně zrychluje.
Myšlenka, že stárnutí není pouhou hrou kalendáře, ale čitelným otiskem v samotné struktuře lidské DNA, vzešla z práce amerického genetika Steva Horvatha. Právě on v roce 2013 odhalil v genetickém kódu fascinující pravidelnost – síť několika set přesně vymezených míst, jejichž chemické značení, známé jako metylace, se proměňuje s věkem jako drobné rytmické stopy na ciferníku času. Každá z těchto změn představuje tichý záznam o životě buněk: o jejich zkušenosti, únavě i o tom, kolik sil jim ještě zbývá.
Právě tento objev se stal pilířem moderní epigenetiky a zrodil a představil model epigenetických hodin, které umí s překvapivou přesností určit skutečný biologický věk člověka.
O deset let později, v roce 2023, zveřejnil Horvathův tým v časopise Nature Aging zdokonalenou verzi. Nové měření dokázalo nahlížet mnohem hlouběji: už nehodnotilo jen tělo jako celek, ale umělo rozpoznat, jakým tempem stárnou jednotlivé orgány. A právě tady se ukázalo něco pozoruhodného – že lidské tělo nestárne v jednotném rytmu. Zatímco srdce může být biologicky svěží, mozek nebo játra mohou být o několik let starší. Jako by v našem nitru tikaly desítky malých hodin, z nichž každé měří čas po svém – a žádné se nenechá ovlivnit těmi ostatními.
Ve vědeckém světě vzbudil značnou pozornost také model DNAm GrimAge, který představuje novou, preciznější generaci epigenetických hodin. Tento přístup jde ještě dál než původní Horvathův model – nesleduje pouze metylační vzorce DNA, ale propojuje je i s koncentracemi vybraných bílkovin v krvi. Ty totiž vypovídají o skutečném fyziologickém stavu organismu, o jeho odolnosti i zátěži.
Výsledkem je nástroj s pozoruhodnou přesností – dokáže nejen určit biologický věk člověka, ale i odhadnout riziko vzniku civilizačních chorob s větší spolehlivostí, než jakou kdy nabídly běžné testy. DNAm GrimAge se tak stal jedním z klíčových pilířů výzkumu stárnutí, dlouhověkosti a preventivní medicíny.
Zajímavé je, že epigenetické hodiny nejsou jen chladným ukazatelem ubíhajícího času. Ukazují také, že tělo má schopnost bránit se jeho tempu. Podle výzkumu Harvard Medical School z roku 2022 může změna každodenních návyků – dostatek spánku, pravidelný pohyb, vyvážená strava a méně stresu – zpomalit biologické stárnutí o několik let, a to v poměrně krátkém čase. Jinými slovy, naše tělo si dokáže říct o lepší zacházení a umí na něj i odpovědět. Stačí mu naslouchat.