Jeden z nedávných výzkumů opět dokládá význam kvalitního spánku pro zdraví mozku. Pokud se mu nedostává pravidelné regenerace, přepíná do režimu, který má blízko k autodestrukci. Jak upozornil britský The Independent, v takovém stavu skutečně dochází k tomu, že mozek začíná rozkládat vlastní zdravé struktury.
Není to poprvé, co vědci varují před tím, co spánková deprivace dělá s naším tělem. Ale tentokrát je to osobní. Vědecký tým z univerzity v italské Marche publikoval v The Journal of Neuroscience závěry, které se týkají nás všech – každého, kdo někdy přetáhl noc. Výzkum ukazuje, že když mozek dlouhodobě nespí, dojde k zapojení buněk, které si normálně vystačí s údržbou. Říká se jim astrocyty. Fungují jako jemné nástroje na úklid neuronální sítě – likvidují poškozené části, udržují pořádek. Problém je, když se tenhle úklid nezastaví.
Ve chvíli, kdy nemá mozek dost času na zotavení, začnou tyto buňky pracovat přesčas. Jenže bez zpětné kontroly. Výsledkem je, že začnou odstraňovat i části, které jsou naprosto v pořádku. Jinými slovy: místo regenerace přichází rozklad. A přidají se i další buňky – mikroglie, naše mozková obrana. Ty ve stavu spánkového nedostatku místo ochrany spustí zánětlivé reakce. Mozek se tak doslova obrací proti sobě. „Mozek, zdá se, ve stavu extrémního vyčerpání začne obětovávat sám sebe, jen aby přežil,“ popsal jev vedoucí výzkumu Michele Bellesi.
Výsledky, jež se opakovaně potvrdily, na laboratorních myších, jsou snadno interpretovatelné i na člověka. Jejich mozek se totiž lidskému až překvapivě podobá. U některých testovaných dobrovolníků navíc již existují data z magnetické rezonance, která ukazují nápadně podobné změny. Patří k nim vyšší výskyt zánětů, ale především pak rozpad synapsí a narušená schopnost regenerace.
Z těchto poznatků vyplývá jediné: spánek není vedlejší funkce ani prostor k úsporám. Je to základní mechanismus přežití. Bez něj mozek nejen slábne, ale postupně ztrácí schopnost chránit sám sebe. A co je na tom nejzrádnější? Tenhle proces nezačne po týdnech, ale už po několika dnech.
Takže až budete příště zvažovat, jestli má cenu ještě zůstat vzhůru, protože „to už nějak doklepete“, vzpomeňte si na buňky, které tou dobou uvnitř vaší hlavy možná právě zahájily první fázi demolice.
Zdroj: Autorský text, Science, Independent