Na TikToku se rozmáhá trend, kdy mladí lidé veřejně sdílejí své psychické problémy. Odborníci ale varují, že místo pomoci může jít o nebezpečný fenomén.
Na videu sedí dívka v kapuci. Má zarudlé oči, pod nimi tmavé kruhy. Drží telefon, mluví přímo do kamery a říká: „Dneska jsem nedokázala vstát z postele. Cítím se úplně prázdná.“ Za pár hodin má přes čtvrt milionu zhlédnutí, tisíce komentářů a srdíček. A taky další desítky videí s hashtagem #mentalhealth, kde lidé otevřeně sdílejí své úzkosti, traumata i sebevražedné myšlenky. TikTok se stal místem, kde generace Z nehledá zábavu, ale útěchu. Místo terapeutické ordinace otevírají aplikaci.
„Myslím, že mám borderline,“ říká jiná uživatelka ve videu, zatímco ukazuje seznam příznaků, které našla na internetu. Je jí devatenáct a nikdy nebyla u psychiatra. Právě tahle forma sebe-diagnózy je dnes na TikToku běžná. Mladí sledují obsah o psychických poruchách, ztotožní se s popisy – a pak si bez lékařského vyšetření řeknou, že to mají taky.
Odborníci varují před „TikTok terapií“
Mladí lidé dnes často sledují videa o psychických poruchách, kde se mluví o příznacích jako by šlo o běžné stavy. A když se v tom poznají, mají tendenci si tyhle poruchy přisuzovat sami – bez jakékoli konzultace s odborníkem. Podle psychologů tím ale kloužou po tenkém ledě. Může se stát, že si o sobě začnou myslet věci, které nejsou pravda, a zároveň přehlédnou něco vážného. Nejhorší je, že se tím často vzdálí od skutečné pomoci. Přesto mají hashtagy jako #bpd, #adhd nebo #anxiety stovky milionů zhlédnutí.
„Za poslední rok přichází čím dál víc mladých s tím, že „už vědí, co jim je – protože to viděli na internetu,“ řekla britská klinická psycholožka Louise Theodosiou. Podle ní je tenhle online přístup nebezpečný právě proto, že vytváří falešný pocit porozumění. „Lidem to dává dojem, že si vystačí sami. Jenže většinou jim chybí kontext – a hlavně někdo, kdo je bezpečně provede.“
Z výzkumu Mayo Clinic navíc vyplývá, že skoro 40 % teenagerů raději probírá své psychické stavy s komunitou na sociálních sítích než s lékařem. A to už je něco, co nemůžeme ignorovat.
Je tu i další trend, který odborníci pozorují – něco, co by se dalo nazvat „emočním exhibicionismem“. Čím syrovější zpověď, čím silnější slova, tím větší šance, že video bude virální. Jenže v některých případech se pak bolest promění ve způsob, jak získat pozornost. A to už je opravdu znepokojivé.
TikTok jako brána k tématu, ale ne řešení
Přesto všechno nelze TikToku upřít jednu zásluhu – otevřel debatu o tématech, o kterých se dřív mlčelo. Mladí lidé se nebojí mluvit o tom, že mají úzkosti, že berou antidepresiva, nebo že zažívají paniku. To je zásadní posun oproti generacím před nimi. Problém ale nastává tehdy, když se z TikToku stane jediný zdroj informací a podpory.
„Sdílení je důležité. Ale nikdy by nemělo nahrazovat odbornou pomoc,“ připomíná psycholožka Theodosiou. Jinými slovy – o psychice mluvme otevřeně. Ale skutečné uzdravení nenajdeme v komentářích pod videem.
Zdroje: Psychology today, inews, The Guardian, Mayo Clinic – studie o preferencích teenagerů v řešení duševních problémů, TikTok – veřejně dostupné příspěvky s hashtagy #mentalhealth, #bpd, #adhd, BBC