Účty za elektřinu patří k výdajům, které dokážou pořádně zahýbat rodinným rozpočtem. Jenže vysoká faktura nemusí být pouze důsledkem drahých energií nebo velké spotřeby. Někdy stačí jediný přehlédnutý údaj, nevhodná smlouva či špatně nastavený jistič. Zjistit, zda neplatíte zbytečně, přitom můžete během několika minut a bez pomoci energetického poradce.
Vyúčtování elektřiny většinou věnujeme pozornost až ve chvíli, kdy přijde nečekaně vysoký nedoplatek. Jenže i zdánlivě přijatelná částka může znamenat, že dodavateli platíme zbytečně mnoho. Rozhodující přitom nemusí být spotřeba, ale podmínky smlouvy nebo několik nenápadných údajů na faktuře. Kdo je dokáže správně přečíst, může ročně ušetřit i několik tisíc korun.
Dvě domácnosti ve stejné ulici mohou spotřebovat naprosto stejné množství elektřiny, a přesto za ni zaplatit rozdílné částky. Nemusí přitom jít o žádný podvod ani chybu dodavatele. Stačí, aby jedna měla výhodnější smlouvu a druhá dál odebírala elektřinu podle jiného ceníku.
Dvě složky ceny, ale jen o jedné rozhodujete sami
Jak vysvětluje Energetický regulační úřad, výsledná platba za elektřinu se skládá z regulované a neregulované části a daní.
Regulovanou složku stanovuje ERÚ. Zahrnuje především náklady na provoz a údržbu distribučních sítí a další regulované služby. V rámci stejné distribuční oblasti a při stejných parametrech odběru platí domácnosti stejné regulované ceny bez ohledu na to, kterého obchodníka si vybraly.
Neregulovaná neboli obchodní složka je naopak oblastí, kde spolu dodavatelé soutěží. Zahrnuje cenu samotné silové elektřiny a obchodní marži. A právě zde se mohou nabídky výrazně rozcházet.
Důležitá je také změna platná od ledna 2026. Příspěvek na podporované zdroje energie, označovaný zkratkou POZE, již domácnosti v regulované složce neplatí. Jeho financování převzal stát. Potvrzuje to cenové rozhodnutí ERÚ pro rok 2026.
Na faktuře je proto potřeba sledovat nejen celkovou částku, ale také cenu za megawatthodinu silové elektřiny a stálý měsíční plat obchodníkovi.
Rozdíl mezi nabídkami přitom nemusí být vůbec zanedbatelný. U domácnosti, která ročně spotřebuje tři megawatthodiny elektřiny, znamená každá tisícikoruna navíc v ceně za megawatthodinu další tři tisíce korun na ročním účtu. A to ještě bez případných rozdílů v měsíčních poplatcích.
Změna dodavatele přitom nemusí být jedinou cestou k levnější elektřině. Stávající obchodník může mít v nabídce výhodnější produkt, na který vás sám od sebe nepřevede. Vyplatí se proto zjistit, za jakých podmínek by vám elektřinu prodával dnes, a jeho nabídku porovnat s konkurencí.
Podobný postup doporučoval i někdejší předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. „V první řadě by si měli zkontrolovat, jakou mají uzavřenou smlouvu. V případě, že jim nevyhovuje, pak kontaktovat stávajícího dodavatele a snažit se domluvit si s ním výhodnější podmínky, případně si najít dodavatele nového,“ uvedl v rozhovoru zveřejněném ERÚ.
Nenápadný kód na faktuře může prozradit, kde přeplácíte
Zatímco cenu silové elektřiny lze ovlivnit výběrem dodavatele, další příležitost k úspoře se může skrývat v nenápadném označení distribuční sazby. Na vyúčtování ji najdete pod kódem, například D01d, D02d, D25d nebo D57d.
Mezi nejběžnější patří sazba D02d, kterou využívají zejména domácnosti, kde se elektřinou netopí ani neohřívá voda. Pokud ale máte doma elektrický bojler nebo tepelné čerpadlo, můžete za určitých podmínek využívat dvoutarifní sazbu. Ta umožňuje odebírat elektřinu po stanovenou část dne za nižší cenu.
Na správné nastavení se vyplatí podívat především lidem, kteří v posledních letech rekonstruovali dům nebo měnili způsob vytápění. Pokud například nahradili starý kotel tepelným čerpadlem, ale distribuční sazbu ponechali beze změny, mohou zbytečně přicházet o peníze.
Změna ovšem není automatická. Distributor musí ověřit, zda domácnost splňuje podmínky požadované sazby. Někdy postačí doložit instalované zařízení, jindy je nutné upravit elektroinstalaci nebo smlouvu o připojení.
Příliš velký jistič? Platit můžete i za něco, co nevyužíváte
Překvapení může čekat i u další položky, kterou domácnosti často vůbec neřeší. Je jí velikost hlavního jističe před elektroměrem.
Právě jeho hodnota ovlivňuje jednu z pravidelných plateb za distribuci elektřiny. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší rezervovaný příkon domácnost potřebuje, tím vyšší může být její pevný distribuční poplatek.
Pokud má dům historicky předimenzovaný jistič, přestože současná elektrická zařízení takovou kapacitu nepotřebují, může být prostor k úspoře. Jenže tady už nestačí porovnat dvě čísla na faktuře. Menší jistič může při souběžném provozu spotřebičů způsobovat jeho vypínání a samotná změna může vyžadovat odborný zásah i administrativní úpravu u distributora. Vhodnou velikost by proto měl posoudit kvalifikovaný elektrikář.
Nahrajte fakturu do srovnávače. Za pár minut můžete znát rozdíl
Domácnosti už nemusí složitě obcházet dodavatele, studovat desítky ceníků ani vyplňovat rozsáhlé tabulky.
Energetický regulační úřad provozuje bezplatný srovnávač nabídek elektřiny a plynu, který umožňuje automaticky načíst údaje přímo z vyúčtování ve strojově čitelném formátu PDF.
Postup je jednoduchý. Otevřete srovnávač, zvolíte možnost nahrání vyúčtování a vyberete soubor, který vám dodavatel zaslal elektronicky. Systém se pokusí načíst údaje o odběrném místě, distribuční sazbě, jističi a spotřebě. Pokud máte fakturu pouze na papíře nebo automatické načtení nefunguje, lze potřebné hodnoty doplnit ručně.
Následně je důležité zkontrolovat správnost načtených údajů, především roční spotřebu a cenu stávajícího produktu. Po spuštění porovnání získáte přehled dostupných nabídek a jejich předpokládaných nákladů.
Srovnávač umožňuje rozlišovat také délku cenové fixace a typ smlouvy. A právě v tom může být zásadní rozdíl, na který upozorňuje členka Rady ERÚ Markéta Zemanová.
„Zároveň srovnávač rozlišuje to, když má některá nabídka období fixace kratší, než je doba trvání samotné smlouvy. Spotřebiteli se snažíme dát maximum nezávislých informací,“ vysvětlila.
Výsledky jsou orientační a nemusí zahrnovat individuální slevy nebo neveřejné bonusy. Právě proto má smysl porovnávat celkové roční náklady při stejné spotřebě, nikoli pouze reklamní cenu za jednu megawatthodinu.
Pozor na pokuty. Levnější elektřina se nemusí vždy vyplatit
Než však podepíšete smlouvu s levnějším dodavatelem, je nutné prověřit podmínky té současné. Smlouvu na dobu neurčitou lze zpravidla vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou bez sankce. U smlouvy na dobu určitou může předčasné ukončení znamenat finanční postih.
Pozornost si zaslouží také automatické prodlužování smluv, takzvaná prolongace. Podle informací ERÚ lze automatickému prodloužení smlouvy na dobu určitou zabránit výpovědí nejpozději dvacátý den před prolongací.
Že smluvní podmínky není radno podceňovat, ukázala i kontrola, jejíž výsledky ERÚ zveřejnil v lednu 2025. Ze 57 prověřených obchodníků jich 30 nemělo na svých internetových stránkách kompletní povinnou smluvní dokumentaci. U sedmi dodavatelů navíc regulátor identifikoval možné nezákonné praktiky.
Mezi problematickými ustanoveními se objevovaly i podmínky týkající se automatického prodlužování smluv.
Vyplatí se proto nejprve zjistit, kolik by změna dodavatele skutečně ušetřila, a teprve potom počítat případné náklady na odchod. Levnější nabídka totiž nemusí být výhodná, pokud úsporu pohltí smluvní pokuta.
Samotná kontrola přitom nic nestojí. Nepotřebujete měnit spotřebiče, investovat do fotovoltaiky ani zásadně omezovat pohodlí. Stačí vytáhnout poslední vyúčtování, věnovat pozornost několika údajům a porovnat současnou smlouvu s tím, co nabízí trh.
Možná zjistíte, že máte cenu nastavenou dobře. Možná ale také přijdete na to, že několik tisíc korun ročně neposíláte dodavateli proto, že tolik elektřiny potřebujete, nýbrž jednoduše proto, že jste se na svou smlouvu už několik let nepodívali.