Za zkratkou ABDL se neskrývá jednoznačný fetiš ani jednotný životní styl. Odborné výzkumy popisují prostředí, v němž se prolínají erotické motivace, hraní rolí, potřeba péče i hledání odpočinku. Lidé, které spojuje zdánlivě stejná záliba, přitom mohou mít zásadně odlišné představy o tom, co pro ně znamená.
Veřejný obraz ABDL utvářejí především jeho nejvýraznější symboly. Dupačky, dudlíky nebo dětské postýlky v domácnostech dospělých vzbuzují zvědavost, rozpaky a někdy i posměch. Za těmito obrazy se však odehrává mnohem zajímavější příběh, který na první pohled zůstává skrytý. Týká se soukromí, partnerských vztahů, osobních potřeb i způsobu, jakým lidé zacházejí s vlastními touhami. To všechno jsou stránky života, které se do jednoduché představy o podivné zálibě nevejdou.
Zajímavé přitom je, že ani samotní příznivci ABDL se nemusejí shodnout na tom, co je vlastně spojuje. Pro některé jde o důležitou součást identity, pro jiné o ryze soukromou záležitost, které nepřikládají hlubší význam. Společné označení tak může budit dojem jednotného světa, přestože skutečnost je podstatně rozmanitější. Rozdíly ostatně začínají už u samotné zkratky, která v sobě spojuje dva příbuzné, nikoli však totožné zájmy.
Plenky nejsou pro všechny totéž
Zkratka ABDL pochází z anglického Adult Baby/Diaper Lover. První část označuje dospělé, které přitahuje hraní dětské role, například prostřednictvím oblečení či určitých domácích rituálů. Druhá část se vztahuje k lidem, pro něž je podstatné především samotné nošení plenek. Někteří se poznávají v obou označeních, jiní jen v jednom. A část lidí dává přednost vlastnímu popisu před jakoukoli společnou nálepkou.
Rozdíl je důležitý. Člověk může nosit plenky, a přitom se vůbec nechtít chovat jako dítě. Jiný může vyhledávat dětskou roli, ale nemusí přitom prožívat sexuální vzrušení. Ani dva lidé, kteří používají stejné označení, tedy nemusejí hledat stejnou zkušenost.
Tuto rozmanitost popisuje i výzkum. Psychologové Kaitlyn Hawkinsonová a Brian D. Zamboni v práci publikované roku 2014 v časopise Archives of Sexual Behavior analyzovali odpovědi 1 795 mužů a 139 žen z internetové ABDL komunity. Rozlišovali především zájem o hraní rolí a motivaci spojenou se sexuálním vzrušením. Ukázalo se ovšem, že tyto skupiny nejsou ostře oddělené a že vedle nich mohou existovat další.
Úleva od povinností, hra i intimní stránka života
Zvenčí může být obtížné pochopit, jak něco tak obyčejného jako plena získá pro dospělého osobní význam. Podstatné ale není jen to, co si člověk obléká. Rozhoduje také to, jaké pocity s tím spojuje. Pro někoho může jít o soukromý rituál spojený s odpočinkem, pro dalšího o možnost na chvíli se vzdát role člověka, od kterého se neustále něco očekává.
V kvalitativní studii Briana D. Zamboniho v The Journal of Sex Research se objevují různé odpovědi: možnost uvolnit se, odložit odpovědnost, zažít pocit péče, ale také erotické prožívání nebo snaha vyrovnat se s určitými zdravotními obtížemi. Pozoruhodný je jeden rozdíl. Pro část respondentů byla sexualita důležitou součástí ABDL, zatímco jiní ji s hraním dětské role považovali za neslučitelnou. Sexuální prvek by podle jejich pojetí narušil právě to, co v této roli hledali.
Nelze tedy jednoduše prohlásit, že ABDL je pouze fetiš. Stejně nepřesné by bylo sexualitu z tohoto prostředí úplně vynechat. Výzkum spíše ukazuje, že lidé mohou podobnou zálibu prožívat různými způsoby, někdy i s překrývajícími se motivacemi.
Pro pochopení ABDL je proto podstatnější osobní význam než samotná vnější podoba záliby. Ten se promítá také do běžného života, soukromí a partnerských vztahů. Člověk může svůj zájem vnímat jako přirozenou součást vlastní osobnosti, zatímco pro jeho partnera představuje dosud neznámý svět. V takové chvíli už nejde pouze o individuální preference, ale také o důvěru, vzájemné porozumění a hranice, které má každý právo si stanovit.
Když se o soukromé zálibě dozví partner
Neobvyklé zájmy nemusí zůstávat jen osobní záležitostí. Otázka, zda a kdy je sdělit partnerovi, může být pro člověka citlivější než samotné jejich prožívání. Někteří se obávají odmítnutí, jiní potřebují vědět, zda protějšek jejich zálibu přijme, aniž by se jí musel účastnit.
Zamboni v další studii zaměřené na partnerské vztahy zjistil, že část respondentů o svém zájmu mluvila už v počátcích seznamování. Někteří partneři ABDL zpočátku vyzkoušeli, většina se však těchto aktivit neúčastnila. Výzkum zároveň zachytil méně samozřejmou hranici: zapojení jiné osoby mimo vztah nepovažovali někteří účastníci za pouhé sdílení koníčku, ale za otázku partnerské věrnosti. Přijetí záliby, společná účast a dohoda o hranicích jsou tak tři různé věci.
Neobvyklá záliba ještě není diagnóza
Americká psychiatrická asociace v odborném vysvětlení změn diagnostického manuálu DSM-5 rozlišuje mezi neobvyklým sexuálním zájmem a poruchou spojenou například s významným utrpením, narušením fungování nebo újmou druhým. Samotný fetiš tedy automaticky neznamená psychiatrickou diagnózu.
To samozřejmě neznamená, že žádný člověk s podobným zájmem nemůže mít potíže nebo potřebovat odbornou pomoc. Důležité je posuzovat konkrétní situaci, ne samotnou neobvyklost chování. Výzkum podskupin ABDL komunity publikovaný v The Journal of Sexual Medicine navíc ukázal, že mnozí oslovení lidé byli se svou zálibou smíření a nepovažovali ji za problém.
Kdo může mluvit za všechny?
Rozdílné pohledy se objevují také mezi samotnými lidmi, kterých se téma týká. Když se na českém fóru ABDLklub.cz v listopadu 2025 diskutovalo o starším článku TOP DNE, uživatel s přezdívkou xsat zpochybnil tvrzení, že dospělí v plenkách nehledají také zábavu. Další připomínka mířila na představu, že se většina lidí v tomto prostředí odmítá spojovat s označením fetiš.
Je tedy zřejmé, že ani uvnitř této skupiny neexistuje jediný pohled na to, co záliba znamená. Zvenčí se přitom nejvíc pozornosti věnuje tomu, co je vidět – plenkám, oblečení nebo hraní rolí. Mnohem méně se ví o tom, co za nimi člověk skutečně hledá.
Není nutné každou neobvyklou zálibu obdivovat ani jí osobně rozumět. Má však smysl odlišovat neobvyklé chování od automatických představ, které s ním spojujeme. Plenka je na fotografii vidět okamžitě. Motivace člověka, který ji nosí, nikoli. A právě tento rozdíl je pro pochopení ABDL důležitější než jakákoli jednoduchá nálepka.