Debata o genetice se posouvá z laboratoří do byznysu a reprodukční medicíny. Kliniky začínají prodávat představu lepší budoucnosti už ve fázi výběru embryí a otevírají tím otázky, které nejsou jen medicínské, ale i společenské.
Lidstvo v únoru 2026 definitivně překročilo pomyslný Rubikon. Zatímco dřívější dekády patřily diskusím o geneticky modifikovaných potravinách, dnešek přináší brutální realitu: modifikaci samotného lidského druhu. Nový globální trend, známý jako „polygenní screening budoucích generací“, mění posvátné rodičovství v chladný akt precizního investičního managementu. Luxusní kliniky v Curychu či Singapuru dnes nabízejí budoucím rodičům možnost vybrat si embryo s nejvyšším statistickým předpokladem pro kognitivní výkon, estetickou atraktivitu či emoční stabilitu. Je to přímý útok na samotnou podstatu lidství a náhodu, která nás dříve definovala.
Technologie původně vyvinutá k eliminaci dědičných chorob, jako je cystická fibróza, v roce 2026 zmutovala v nástroj pro tvorbu „nadlidí“. Pomocí pokročilého sekvenování genomu dokážou algoritmy vypočítat tzv. polygenní skóre (PGS). To sice nezaručuje genialitu, ale slibuje vyšší šanci na dosažení nadprůměrného IQ než u embrya počatého přirozenou cestou. Segment takzvaného „výběrového rodičovství“ se podle kritiků i části trhu rychle komercializuje a nabírá výrazný ekonomický rozměr, zejména v bohatších asijských centrech. Rodiče z řad světových elit neváhají investovat miliony korun do procesu, který zajistí, že jejich potomek nebude mít sklon k obezitě, bude disponovat absolutním sluchem nebo zvýšenou odolností vůči stresu. Vzniká tak nová „biologická kasta“, jejíž privilegia jsou zapsána přímo v DNA.
Ekonomický dopad tohoto bizarního trendu je dalekosáhlý. Investiční bankéři z Wall Street v únoru 2026 začali otevřeně hovořit o „humánním kapitálu 2.0“. Dítě s vysokým genetickým skóre je vnímáno jako bezpečnější investice – má nižší pravděpodobnost nákladných chronických onemocnění a vyšší šanci na uplatnění v prestižních oborech. Pro střední a nižší třídu to však znamená rozsudek. Pokud si nemůžete dovolit genetický upgrade svého dítěte, odsuzujete ho k nerovné soutěži s jedinci, kteří jsou biologicky „naprogramováni“ k vítězství. Sociologové varují před vznikem genetického apartheidu. Už se nebudeme dělit podle barvy pleti, ale podle kvality našeho genomu. Přirozené početí se brzy stane znakem chudoby a nezodpovědnosti.
Odborná veřejnost bije na poplach, ačkoliv je hluboce rozpolcená. Zatímco někteří genetici vidí v polygenním skórování cestu k eliminaci lidského utrpení, část odborné a bioetické veřejnosti varuje, že přílišné zaměření na výběr specifických znaků může v dlouhodobém horizontu zúžit genetickou pestrost populace. Kritici připomínají, že biologická variabilita funguje jako přirozená pojistka vůči budoucím rizikům, která dnes neumíme předvídat. Pokud začneme hromadně designovat děti podle aktuálních ideálů krásy a výkonu, můžeme nechtěně vymazat geny, které by nám v budoucnu pomohly přežít nové typy virů nebo klimatické změny. Medicína se zde stává rukojmím trhu, kde touha po dokonalosti vítězí nad biologickou pokorou.
Vliv na vnímání krásy a životního stylu je v roce 2026 zdrcující. Standardy, které dříve nastavovaly filtry na sociálních sítích, jsou nyní implementovány přímo do buněk. Pro magazín Svět potravin je v tomto kontextu klíčové téma metabolismu. Jednou z nejžádanějších modifikací je „štíhlý gen“ – úprava metabolismu tak, aby tělo efektivněji spalovalo cukry a tuky bez ohledu na stravu. V budoucnosti možná nebudeme muset řešit diety, ale zcela to zničí náš vztah k jídlu jako k disciplíně a požitku. Jídlo se v rukou genetiků stává pouhým palivem pro optimalizované biologické stroje.
Etická slepá ulička je děsivá. Máme právo rozhodovat o osudu vědomé bytosti dříve, než se narodí? Co se stane s designovým dítětem, které nenaplní své genetické předpoklady? Bude vnímáno jako vadný produkt? Právo na „náhodu“ a přirozenou nedokonalost se stává luxusem, který si málokdo troufne obhajovat. Etické komise v EU se sice snaží tyto praktiky regulovat, ale fenomén „genetické turistiky“ je nezastavitelný. Bohatí zkrátka odletí na kliniku do Dubaje, aby svým dětem zajistili lepší startovní pozici. Rok 2026 nám ukazuje, že naše touha po kontrole nezná mezí. Pokud proměníme své děti v optimalizované softwarové balíčky, ztratíme to nejdůležitější – lidskou jedinečnost, která vyrůstá z našich chyb a nedostatků.