Podle dat amerického CDC sedí více než čtvrtina dospělých osm a více hodin denně. A většina z nich se zároveň během týdne ani zdaleka nedostane na doporučených 150 minut pohybu. Výsledky? Vyšší riziko onemocnění srdce, cukrovky 2. typu, deprese, obezity i některých nádorů.
Někteří zaměstnanci kanceláří si v návaznosti na tento trend pořídili stoly na stání, nyní už víme, že ani tato preventivní opatření nejsou účinná. „Negativní účinky sezení se objevují už po hodině až hodině a půl bez přerušení – bez ohledu na to, jestli sedíte, nebo stojíte,“ vysvětlil v rozhovoru pro podcast Optimize Yourself biohacker Ben Greenfield. Stát není totéž jako se hýbat a tělonení hloupé, pozná rozdíl.
Co tedy funguje? Doktor Stephen K. Williams, kardiolog působící v New Yorku, konkrétně v nemocnicích NYU Langone Hospitals a NYC Health + Hospitals/Bellevue, říká, že je potřeba za den splnit limit aspoň 30minut aktivního pohybu. Nejde přitom o nutnost hýbat se v kuse, pracovníci si mohou časový fond rozdělit na několik etap podle svých možností.
Stačí klidně i třikrát deset minut, existuje jen jedna podmínka, pohyb musí zvednout tepovou frekvenci. Nejjednodušší, a také nejúčinnější, je v tomto směru je svižná chůze – kolem bloku nebo po chodbě. Tempo zhruba 4 km/h. Pokud nosíte chytré hodinky, hlídejte si, že se při chůzi dostanete na 50–70 % své maximální srdeční frekvence (to je zhruba 220 mínus váš věk).
V práci je pak také dobré každých 30 minut vstát, jít si třeba pro vodu, protáhnout se, zkrátka udělat pár kroků. Pravidelně a vědomě. Není to složité, jen je potřeba to opravdu dělat.
I studie z roku 2019 publikovaná v JAMA Network Open poukazuje na neprobádané souvislosti sedavého způsobu života a zdraví. Podle ní mají lidé, kteří sedí dlouhé hodiny bez přerušení, vyšší riziko předčasného úmrtí – i přestože třeba sportují. Pamatujte tedy na to, že nejde jen o to, kolik pohybu zvládnete večer po práci, ale zejména, jak často přerušujete dlouhé bloky nehybnosti během dne.
Sedavé zaměstnání je realita. Ale právě proto je důležité mít proti němu strategii. Tělo nebylo stavěné na osm hodin v kuse bez pohybu. Stačí ho pravidelně rozhýbat – ne složitě, ale důsledně. Každé přerušení se počítá.
Zdroj:
Informace byly čerpány z odborných studií publikovaných v časopisech JAMA Network Open (Sitting Time Reduction and Blood Pressure in Older Adults), BMC Public Health (Sedentary behaviour and disease risk), American Journal of Preventive Medicine (A Physical Activity and Sitting Time Balance Index and All-Cause Mortality Risk) a z článku magazínu TIME (Most Americans Spend Way Too Much Time Sitting Down).