Mnoho párů měsíce řeší početí na špatné straně problému. Přitom právě u mužů se často objeví nejčastější příčina neplodnosti, kterou umí medicína cíleně léčit. Rozhodují první kroky, správná diagnostika a rychlost, s jakou je pár udělá.
Debata o početí se v praxi stále vede tak, jako by hlavní zodpovědnost ležela na ženě. Medicína však mluví jasněji než společenské stereotypy. Světová zdravotnická organizace na konci listopadu 2025 znovu připomněla, že neplodnost je celosvětově častý zdravotní problém a během života se týká zhruba jednoho ze šesti lidí v reprodukčním věku. Zároveň platí, že mužský faktor tvoří podstatnou část případů, samostatně nebo v kombinaci s faktory na straně partnerky. V překladu do běžného života to znamená jediné: pokud se páru nedaří otěhotnět, vyšetření muže nemá být „až potom“, ale od začátku. Právě zde se v ordinacích i v mediálním prostoru dělá nejvíc chyb, protože se stále podceňuje, že část mužských příčin je dobře identifikovatelná a v některých případech i přímo léčitelná.
Aktuální pozornost vzbudil i únorový text v New York Post, který jako nejčastější konkrétní příčinu mužské neplodnosti zdůraznil varikokélu, tedy křečové rozšíření žil v oblasti šourku. Tento bod není senzace, ale klinická realita, kterou potvrzují i urologické doporučené postupy. Varikokéla není automatický rozsudek neplodnosti, ale u části mužů zhoršuje prostředí pro tvorbu spermií, a tím i šanci na spontánní početí. Největší přínos podobných článků není v „objevu“, nýbrž v tom, že veřejnosti konečně překládají odborný problém do srozumitelného jazyka. Největší riziko naopak vzniká tehdy, když se z jedné diagnózy udělá jednoduchá zkratka typu „toto je hlavní důvod u všech“. Není. Mužská neplodnost bývá multifaktoriální, a proto musí být diagnostika systematická, nikoli intuitivní.
Co dnes říkají doporučení: žádné čekání, ale standardní diagnostický postup
Americká urologická asociace a Americká společnost pro reprodukční medicínu v aktualizovaných doporučeních zdůrazňují, že muž má být vyšetřen jako plnohodnotná část páru, nikoli jako doplněk až po opakovaném neúspěchu. V praxi to znamená kombinaci anamnézy, fyzikálního vyšetření, minimálně jednoho kvalitně provedeného spermiogramu a při odchylce také kontrolního opakování. Tato sekvence není formalita. Parametry ejakulátu kolísají a jednorázový výsledek bez kontextu může pár zbytečně vystresovat nebo naopak falešně uklidnit. Evropská urologická asociace v loňské aktualizaci navíc posílila důraz na přesnější stratifikaci pacientů, cílenější genetické došetření u vybraných případů a celkové propojení andrologické a reprodukční péče.
Pro běžné lidi je podstatné, že moderní doporučení nejsou postavená na dojmech. Rozlišují, kdy je vhodné nejprve upravit režim, kdy má smysl chirurgické řešení a kdy je účelné přejít k metodám asistované reprodukce. U varikokély se například posuzuje klinický nález společně s kvalitou spermatu a časem, po který se pár marně snaží. Pokud se potvrdí, že je varikokéla klinicky významná a odpovídá tomu i laboratorní profil, může operační řešení zlepšit spermiogram i šanci na početí. Neplatí to mechanicky u každého, ale nejde ani o marginální zásah bez efektu. Právě tento typ cílené léčby odlišuje odbornou andrologii od internetových „rad“, které slibují univerzální řešení přes doplňky stravy.
Velmi důležité je také časování. WHO definuje neplodnost jako neschopnost dosáhnout gravidity po 12 měsících pravidelného nechráněného styku. Tato hranice je praktická, ale není dogma. Pokud má muž zjevné rizikové faktory, například známou varikokélu, prodělané záněty, operace v tříslech, poruchy ejakulace nebo dlouhodobé užívání látek se známým negativním dopadem na spermatogenezi, má smysl jít na vyšetření dříve. Ztracený čas je v reprodukční medicíně drahý biologicky, psychicky i finančně. Zdravotní systém v řadě zemí navíc stále upozorňuje na nerovnováhu, kdy ženy podstupují detailní diagnostiku rychleji, zatímco mužská část páru čeká.
Lifestyle bez mýtů: co opravdu dává smysl a co je jen marketing
Lifestyle přístup má v mužské plodnosti své pevné místo, ale nesmí se zaměňovat za léčbu příčin, které vyžadují medicínský zásah. Odborná literatura z posledního roku znovu potvrzuje, že kouření, vysoká konzumace alkoholu, obezita, výrazný spánkový deficit a dlouhodobý metabolický stres souvisejí s horší kvalitou spermatu. U části mužů se po úpravě hmotnosti, lepším spánku a omezení toxických návyků parametry měřitelně zlepší. To je dobrá zpráva, protože právě tato oblast je ve velké míře ovlivnitelná. Zároveň však platí, že režimová změna nenahradí diagnostiku varikokély, obstrukce vývodných cest ani hormonální poruchy.
Pro lidi, kteří hledají praktický směr, je užitečné držet se jednoduchého pravidla: nejprve objektivní vyšetření, potom cílený plán. Bez vstupních dat není možné poznat, zda má prioritu chirurgické řešení, hormonální úprava, změna životního stylu nebo časný přechod k asistované reprodukci. Trh s „fertility suplementy“ roste rychleji než kvalita důkazů. Některé látky mohou být v konkrétních situacích podpůrné, ale samy o sobě neřeší strukturální problém. Pokud někdo rok spoléhá jen na volně prodejné přípravky bez andrologického vyšetření, často pouze odsouvá okamžik, kdy by šel problém řešit účinněji.
Zásadní je i psychologická rovina, o které se mluví méně, než by odpovídalo jejímu dopadu. Neplodnost dlouhodobě zatěžuje vztah, sebevědomí i sexuální život. U mužů se navíc častěji spojuje s odkládáním návštěvy odborníka, protože problém bývá vnímaný jako selhání, ne jako léčitelná diagnóza. Přitom profesionální postup je dnes výrazně přesnější než dříve a u části párů dokáže zkrátit cestu k početí o měsíce až roky. Když se mužská plodnost řeší včas, racionálně a bez studu, nevzniká „mužské versus ženské“ téma. Vzniká kvalitní medicínská péče o pár, který chce dítě. A to je přesně rámec, který by měl v roce 2026 platit jako standard, ne jako výjimka.
V tomto kontextu je dobré číst i mediální články: jako vstupní orientaci, nikoli jako náhradu vyšetření. Pokud text správně upozorní na varikokélu, časnou diagnostiku a význam životního stylu, plní veřejnou službu. Pokud slibuje jednoduché řešení pro složitý problém, je to jen obsahový marketing. Rozdíl mezi oběma přístupy rozhoduje o tom, zda člověk získá užitečnou informaci, nebo ztratí další cenný čas.
Relevantní podklady pro článek vycházejí z aktuálního přehledu WHO o neplodnosti, z nové globální guideline WHO z listopadu 2025, z doporučení AUA/ASRM pro diagnostiku a léčbu mužské neplodnosti, z evropské aktualizace EAU pro rok 2025, z odborných přehledů v Lancet Regional Health a International Journal of Molecular Sciences a z kontextového únorového textu New York Post, který téma otevřel pro široké publikum.