Nový trend #BedRotting radí vypnout, zalézt do postele a nic nedělat. Je to léčivá forma odpočinku, nebo jen moderní výmluva?
Donedávna bylo „nicnedělání“ spojováno s leností. Jenže svět se mění. Rychlé tempo, přetížení informacemi, tlak na výkon – to vše si vybírá daň. Zatímco dříve wellness znamenal saunu nebo jógu, dnes přichází zcela jiný přístup. Hashtag #BedRotting se šíří na TikToku a Instagramu jako lavina a hlásá jedno: zalez do postele, vypni telefon a prostě jen buď. Bez snahy o produktivitu, bez plánů.
Trend popularizovaný influencery i médii jako Forbes nebo Therapy Group of DC představuje terapeutickou lenost – vědomé rozhodnutí zůstat v posteli a nechat tělo i mysl „uhnívat“. Jenže zatímco v USA se z #BedRotting stal takřka módní statement, v české realitě to může vypadat úplně jinak. Je to vůbec zdravé?
Co říká psychologie?
Podle psychologů může mít vědomé nicnedělání skutečně blahodárný efekt – pokud je krátkodobé a cílené. „Po vyhoření nebo dlouhodobém stresu je pasivní odpočinek často tím jediným, co tělo dokáže zvládnout. Důležité ale je, aby se z toho nestal únik,“ říká psycholog se zkušeností s léčbou syndromu vyhoření pro TOPDNE.cz.
Tento styl odpočinku se totiž může velmi snadno proměnit v pasivní rezignaci. Ležíte, koukáte na strop, scrollujete videa. Čas plyne, ale duševní úleva nepřichází. Pak už nejde o „vědomé uhnití“, ale spíš o prokrastinaci spojenou s úzkostí.
Dá se #BedRotting aplikovat i v české domácnosti?
Ano, ale s rezervou. Pokud máte malé děti, rušného partnera, domácnost na starost, je představa zalézt na celý den pod peřinu nerealistická. Přesto i krátký „reset v peřinách“ může mít smysl. Dvacet minut denně, kdy ležíte v tichu a bez podnětů, může přinést větší efekt než pasivní sledování seriálů celé odpoledne.
Nejde o to zahodit povinnosti, ale vypnout na chvíli tlak být neustále aktivní. I proto někteří terapeuti doporučují #BedRotting jako součást léčby únavových syndromů nebo post-burnout fáze. Musí to ale být vědomé rozhodnutí – ne jen útěk před životem.
Trend #BedRotting není o flákání. Je to reakce na přetíženou dobu. Místo dalšího výkonu si dovolíme nedělat nic. V českém kontextu to ale nebude wellness zážitek s aromalampou, spíš dvacet minut, kdy si zavřeme oči, vypneme svět a jen ležíme. A to je v pořádku.
Pokud vás ale stav, kdy nechcete vstát z postele, trvá déle než pár dní, už to není wellness. V takovém případě je čas ne na další ležení, ale na odborníka.