Látka volně prodávaná jako "sběratelský předmět", snadno sehnatelná v eshopech, kde si ji lze objednat stejně jednoduše jako balík čaje. Po prvních gramových dávkách přichází euforie, soustředění a příval energie. S vyššími dávkami se však dostavuje ospalost, letargie, abstinenční příznaky a možná i závislost. Kratom, donedávna v Evropě téměř neznámý, dnes koluje mezi studenty, kancelářskými pracovníky i sportovci jako zázračný doplněk. Ale co když je tahle "přírodní" euforie jen další past?
Kratom, známý pod latinským názvem Mitragyna speciosa, pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie, zejména z Thajska, Indonésie a Malajsie. Listy tohoto stromu jsou po staletí využívány v tradiční medicíně jako stimulant při fyzické práci nebo jako analgetikum při bolestech.
Co však bylo po staletí lokálním rituálem a součástí lidového léčitelství, se v posledních letech přetavilo v globální fenomén, jehož užívání mezi mladými lidmi dramaticky narůstá. Popularita kratomu se opírá o jeho volnou dostupnost, nejasnou legislativu a marketing, který jej často prezentuje jako neškodnou alternativu k opioidním analgetikům.
Ošálí mozek, někdy i navždy
Kratom obsahuje několik desítek alkaloidů, přičemž dva hlavní - mitragynin a 7-hydroxymitragynin - fungují na stejném principu jako opiáty, tedy vážou se na opioidní receptory v mozku. To znamená, že mohou vyvolat úlevu od bolesti, zlepšení nálady, ale také ospalost a utlumení vnímání.
Účinky kratomu se liší podle dávky. Při menším množství, zhruba do pěti gramů, působí jako stimulant. Člověk se cítí bdělý, soustředěný, má více energie a pocit pohody. Pokud se však dávka zvýší, účinek se dramaticky mění – přichází ospalost, uvolnění a v některých případech i silná sedace. A právě v tom je hlavní problém. Mnozí uživatelé si nejsou vědomi toho, že se pohybují na tenkém ledě, a nevědomky se vystavují riziku vzniku závislosti.
Nespavost i zvracení jako "bonus"
Na první pohled se může zdát, že kratom není tak nebezpečný jako heroin nebo syntetické opioidy. Jenže zkušenosti lékařů i studie ukazují, že pravidelné užívání vede k rozvoji tolerance a postupně i k fyzické a psychické závislosti.
Lidé, kteří si na kratom navyknou, často popisují, že bez něj nejsou schopni normálně fungovat. Při vysazení se objevují abstinenční příznaky podobné těm, které známe u opioidů – neklid, podrážděnost, svalové křeče, silné pocení, nespavost nebo zvracení. Ve Spojených státech už byly hlášeny i případy, kdy lidé přecházeli z kratomu na silnější opioidy, protože jim už nestačil na zvládnutí abstinenčních stavů.
Kolo, které mele bez lítosti
Zrádné síle látky přitom není těžké zcela podlehnout. Kratom si nevybírá. Drtí i ty, kteří by do úst nevzali ani cigaretu. Například David, 34letý zdravotník, ho začal užívat jako alternativu ke kávě během náročných směn. Zpočátku pociťoval příval energie a soustředění, ale po několika měsících si uvědomil, že pokud si dávku nevezme, trpí silnou podrážděností a svalovými křečemi.
Podobně tragický případ se odehrál ve Spojených státech, kde 22letý Ryan užíval kratom na úzkosti, avšak kombinace s benzodiazepiny a alkoholem mu způsobila selhání dechu, což vedlo k jeho smrti. Jeho matka od té doby bojuje za přísnější regulaci této látky.
A nemusíme ani za hranice. Další případ se týká Tomáše, 29letého fitness trenéra z Česka, který kratom začal užívat pro lepší regeneraci po tréninku, avšak postupně si vypěstoval toleranci a potřeboval stále vyšší dávky. Když se pokusil přestat, zažil těžké abstinenční příznaky a nakonec musel podstoupit řízenou detoxikaci. Tyto příklady ukazují, že kratom sice nemusí být na první pohled tak nebezpečný jako tvrdé drogy, ale při pravidelném užívání může přivodit vážné fyzické i psychické problémy.
Tichý zabiják
Na první pohled se může zdát, že kratom není tak nebezpečný jako heroin nebo syntetické opioidy. Jenže zkušenosti lékařů i studie ukazují, že pravidelné užívání vede k rozvoji tolerance a postupně i k fyzické a psychické závislosti.
Lidé, kteří si na kratom navyknou, často popisují, že bez něj nejsou schopni normálně fungovat. Při vysazení se objevují abstinenční příznaky podobné těm, které známe u opioidů – neklid, podrážděnost, svalové křeče, silné pocení, nespavost nebo zvracení. Ve Spojených státech už byly hlášeny i případy, kdy lidé přecházeli z kratomu na silnější opioidy, protože jim už nestačil na zvládnutí abstinenčních stavů.
Achillova pata systému
Co je však mnohem více zneklidňující, je fakt, že kratom se v Česku, i dalších zemích, dlouho prodával díky právní kličce. Vzhledem k tomu, že se nejedná o schválený léčivý přípravek ani o látku uvedenou v seznamu zakázaných drog, obchodníci ho prodávali jako "sběratelský předmět" nebo "botanický vzorek".
Tím se vyhnuli regulacím, které by jinak platily pro psychoaktivní látky. Znamená to, že donedávna mohl kratom koupit kdokoli – dokonce i nezletilí. Situace se ale mění a v roce 2025 začne v Česku platit zákon, který jeho prodej zpřísní. Kratom bude možné legálně koupit pouze ve specializovaných obchodech a jen pro osoby starší 18 let.
Není to heroin, ale...
Kratom je jen jedním z mnoha příkladů rostoucího trendu takzvaných "přírodních drog". Mnozí lidé hledají alternativy k běžným lékům na bolest, úzkost nebo depresi a obracejí se k rostlinám jako je kratom, kava-kava nebo mikrodávkování psychedelik. Přestože se často prezentují jako bezpečnější než syntetické drogy, není to tak jednoduché. Bez řádné regulace, kontroly kvality a jasných informací o rizicích mohou mít stejně devastující účinky jako jejich syntetické protějšky.
Zdroj: Autorský text, CTPP, Expats, Prevcentrum, HradecRozhlas