Mluvili jsme se čtyřmi muži, kteří přiznali, že pláč před někým považovali za slabost. Až teď chápou, co jim to vzalo.
Podle dat Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) tvoří muži v Česku až 79 % všech dokonaných sebevražd. Jen v roce 2022 si vzalo život 1 031 mužů a jen 271 žen. Poměr čtyři ku jedné je v evropském srovnání alarmující. Mnoho mužů nikdy nevyhledalo pomoc, nechodilo na terapii, ani o svých pocitech nemluvilo. Trpěli tiše, potichu a často sami.
Petr (41) se nedokázal rozplakat ani na pohřbu vlastního otce. „Cítil jsem, jak se mi svírá hrdlo, ale nic nešlo ven. Jako kdyby mi to tělo zakazovalo. Jako kdyby mi někdo řekl, že silnej chlap prostě nebrečí.“ Podobně to popisují i další muži. Nešlo o to, že by necítili smutek. Jen jim připadalo, že jakýkoliv projev slabosti by je zničil. Až o roky později pochopili, jak hluboce je to poznamenalo.
Na zahraniční scéně se o tom mluví víc. BBC zveřejnila dokument, ve kterém vystupují muži bojující s depresí. „Tom statečně popsal, jak dlouho měl pocit, že musí všechno zvládnout sám. Až když se zhroutil, pochopil, že být silný znamená někdy přiznat, že už to nedávám,“ zaznívá v pořadu. Podobně to vidí i čtenáři Redditu, kde se objevují desítky osobních svědectví. Jeden z mužů píše: „Řekl jsem mámě, že mám depresi. Začala se smát a řekla: ‚A co ty máš sakra za problém?“ Jiný přidává: „Když jsem brečel před tátou, zakřičel: ‚Přestaň dělat holku.‘ Od tý doby jsem radši mlčel.“
zdroj: Unsplashzdroj: Unsplash
Z pohledu psychologie je to varovné. Muži v sobě často nesou výchovu, která potlačuje jakýkoliv projev zranitelnosti. Jak se uvádí, muži často trpí tzv. „male-type depression“, tedy stavem, který se navenek nemusí projevovat smutkem, ale podrážděností, únavou nebo uzavřeností. Psycholog, kterého jsme oslovili, pro TOPDNE.cz uvedl: „Mnoho mužů má hluboce zakořeněné přesvědčení, že citlivost je slabost. Jenže ve chvíli, kdy se nedokážou vyjádřit, zůstávají v izolaci. A to je psychologicky velmi nebezpečný stav.“
Situace se ale pomalu mění. S nástupem mladší generace, sociálních sítí a terapeutických iniciativ přichází nová vlna otevřenosti. Roste zájem o tzv. mužské kruhy – bezpečné prostory, kde se chlapi učí mluvit. Influenceři sdílejí své příběhy, přibývá podcastů, které bourají mýtus nezdolného „alfa samce“. A i ti starší začínají chápat, že ukázat emoce neznamená slabost. Naopak – právě tehdy se často projeví skutečná síla.
„Myslel jsem, že musím být tvrdej,“ říká muž (38) na Redditu. „Ale silnej jsem byl teprve, když jsem poprvé řekl nahlas, že je mi fakt zle.“