MASLD patří k nejrychleji rostoucím jaterním onemocněním. V časných fázích nebolí, což vede k pozdní diagnóze a vyššímu riziku zánětu a fibrózy.
Játra dokáží dlouho kompenzovat zátěž, aniž by vyslala jediný jasný signál. V časných fázích MASLD tak nevzniká bolest ani akutní příznak, jen pozvolná změna funkce, která zůstává bez povšimnutí. Organismus funguje dál, aniž by si čehokoliv všiml. V játrech se mezitím hromadí tuk a objevují se první známky zánětu, které člověk pocítí až ve chvíli, kdy tělo přestane stíhat.
První změny jsou zpravidla mírné a nespecifické. Únava, menší tolerance zátěže nebo pozvolné přibývání na váze se často připisují stresu či věku. V této fázi však může v jaterní tkáni docházet k postupnému ukládání tuku, který probíhá bez bolesti i bez výrazné změny laboratorních hodnot. Játra dokáží dlouho kompenzovat dysfunkci, a právě jejich „tichý“ průběh vede k tomu, že většina pacientů o počínajícím onemocnění nemá tušení.
Rizika rostou rychleji než povědomí. Nejnovější epidemiologické analýzy upozorňují, že nealkoholická tuková choroba jater dnes postihuje třetinu dospělé populace. Nejsou to malé odhady ani teorie. Jde o reálná čísla. Jedna z nejcitovanějších aktuálních prací, kterou publikoval tým hepatologa Zobaira Younossiho, uvádí, že globální výskyt MASLD (dříve NAFLD) dál stabilně stoupá a situace je nejvážnější v ekonomicky vyspělých zemích — data jsou veřejně dostupná v časopise Hepatology.
Závažnější je, že nemoc už není spojovaná pouze s věkem nebo s výraznou obezitou. Studie z roku 2025 upozorňují, že postižené jsou i děti a mladiství — zcela nová generace, která do dospělosti vstupuje s orgánem, který nese známky poškození už v pubertě. Přesný epidemiologický přehled publikovali vědci z Frontiers in Nutrition, a je to čtení, které nepotěší.
Ve chvíli, kdy se však tuk takto hromadí, buňky zareagují zánětem, v tomto důsledku pak tkáň tvrdne. Tomu se říká steatohepatitida. Jde sice o ranou fázi, ale už během tohoto často výrazně roste riziko cirhózy.
Ve chvíli, kdy se objeví první fyzické příznaky — žluté bělmo, oteklé břicho, ztráta chuti, změny v obličeji — bývá už část škod nenávratná. Je dokonce zcela běžné, že se v klinické praxi ékaři často setkávají s pacienty, u kterých se na diagnózu přišlo zcela náhodně.
Je snadné říct, že rizikem je nadváha nebo nedostatek pohybu. Jenže realita je širší. Dnes víme, že roli hraje i kvalita stravy, genetika, rychlost metabolismu, spánek, hladina stresu i přetížení inzulinu. Odborníci z BMC Gastroenterology publikovali letos další komplexní analýzu faktorů, které predikují progresi onemocnění. Jednoduchý závěr: v ohrožení je prakticky každý, kdo žije moderní západní život.
Prevence je u tohoto onemocnění klíčová. Úprava spánku, postupné snižování příjmu rafinovaného cukru a menší podíl vysoce zpracovaných potravin vytvářejí podmínky, ve kterých může jaterní tkáň tuk odbourávat přirozeněji. K tomu patří i běžná fyzická aktivita, která podporuje metabolickou rovnováhu a snižuje celkovou zátěž jater.
Nutno přičíst fakt, že játra jsou neuvěřitelně regenerativní - smysl má zařít zařazovat tato preventivní opatření vždy a za všech okolností.