Chtějí lásku a úctu, ale místo toho čelí pohledům a narážkám. Ženy s výraznějším tělem popisují těžkosti hledání vztahu v online světě.
Spousta žen s výraznější postavou říká, že hledání vztahu na internetu je pro ně spíš zklamání než naděje. Místo zájmu o to, kým jsou, narážejí pořád dokola na hodnocení podle vzhledu.
Americká psychologická asociace to vnímá jako problém, který nejde přehlížet. Už dřív zveřejnila zprávu z roku 2023, kde popisuje, že když se ženská hodnota pořád zúžuje jen na to, jak kdo vypadá, přináší to dlouhodobě psychické následky – třeba úzkosti nebo pocit méněcennosti. Zvenku to může vypadat jako lichotka, ale uvnitř to bere sílu i sebevědomí. Zvlášť u těch, které nezapadají do běžné představy o tom, co je "normální".
Podobně to vidí i výzkumníci, kteří publikovali studii v roce 2025 na ScienceDirect. Ve své práci přirovnávají seznamovací aplikace k nákupnímu katalogu – prohlížíme, porovnáváme, vybíráme. První dojem je všechno. Jedna fotka rozhodne. A když je to fotka, která vyčnívá, pozornost se soustředí jen tam – na tělo.
Některé ženy už to mají plné zuby. Zkoušejí měnit způsob, jak se online prezentují. Přestávají nahrávat fotky, kde je víc vidět postava, protože se bojí, co zas přijde za zprávy. „Nechci být za někoho, kdo to schválně vystavuje. Ale někdy si říkám, že už ani nemůžu být přirozená, abych někoho neodradila nebo nepřitáhla ten špatnej typ,“ napsala jedna z diskutujících pod videem na Instagramu, které rozebíralo výstřihy na profilech. A dodala, že se kvůli tomu cítí víc unavená než dřív. Prý ne z těch lidí – ale z neustálého přemýšlení, jak působí.
A pak jsou situace, kdy se to děje i v reálném světě. „Vešla jsem do místnosti a měla jsem pocit, že všichni vidí jen to jedno. Nikdo se nezajímal o to, co řeknu, nebo co si myslím,“ svěřila se anonymně uživatelka v diskuzi na Redditu. A není sama. Tělo někdy úplně přehluší osobnost – i když o to vůbec nestojíte.
Tlak na vzhled přitom podle psychologů nesouvisí jen s mužským pohledem. Často se přidává i okolí. Ženy, které vyčnívají, jsou někdy vnímány jako hrozba i jinými ženami. Vzniká tak podvědomé napětí, závist nebo odsouzení – a to i v prostředí, kde by mělo být bezpečno.
Když je člověk viděn jen jako tělo, těžko se navazuje něco opravdového. Společnost si možná myslí, že „vzhled prodává“, ale pro ženy, které touží po vztahu, to může být spíš překážka než výhoda. A otázka na závěr? Zažil někdy někdo z vás pocit, že byl souzený dřív, než vůbec stačil něco říct?