Vysokoškolský titul je v České republice tradičně považován za symbol úspěchu, odbornosti a prestiže, ale realita ukazuje, že jeho hodnota není vždy podložena skutečným vzděláním. Důvod? Nikdo to moc neřeší. Chybí tu jak centrální registr absolventů, tak důkladná kontrolní činnost. Používání titulů v praxi nic moc tedy nebrání.
Pro mnohé je podmínkou pro dosažení významných pracovních pozic, vstupu do politiky nebo zajištění prestiže ve společnosti. Tento pohled se však v posledních letech mění, protože se ukazuje, že ne vždy je hodnota titulu podložena reálným studiem. „Problémem je absence jednotného systému ověřování akademických titulů, což otevírá dveře pro podvody a padělky,“ upozorňuje docent Jan Novotný, odborník na vzdělávací systémy.
Podle studie Evropské komise „Fraud in Higher Education in the EU“ z roku 2019 se v zemích EU odhaduje, že až 2 % vysokoškolských diplomů mohou být padělky. V České republice Policie ČR v roce 2023 odhalila několik případů padělaných vysokoškolských diplomů, zejména v oblastech práva a zdravotnictví.
Podle zprávy Ministerstva školství z roku 2022 bylo prověřeno 87 podezřelých případů, přičemž u 19 z nich se potvrdilo padělání. Tato čísla jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce, protože v České republice neexistuje centrální registr absolventů, který by umožňoval efektivní kontrolu pravosti titulů. Právnička Mgr. Petra Dvořáková specializující se na podvody s dokumenty k věci dodává: „Moderní technologie umožňují vytvořit padělky, které jsou téměř nerozeznatelné od originálů.“
Plzeňská práva a další skandály: Jak padělané diplomy ohrožují důvěru ve vzdělávací systém
Odhalování padělaných diplomů není v České republice novinkou. Jedním z nejvýraznějších případů byla aféra plzeňských práv, která vyšla najevo v roce 2009. Na Právnické fakultě Západočeské univerzity byly magisterské tituly udělovány za velmi nestandardních podmínek. Někteří studenti dokončili studium během několika měsíců, zatímco jiní získali tituly bez doložení potřebných zkoušek či diplomových prací. Tehdejší ministr školství Ondřej Liška uvedl, že šlo o selhání systému a ztrátu důvěry v akademické instituce.
Plzeňská aféra však nebyla ojedinělá. Několik akademiků a úředníků čelilo disciplinárním řízením nebo trestním oznámením, avšak mnoho případů skončilo pouze symbolickými tresty. Tento skandál sice vedl k větší ostražitosti při ověřování titulů v některých institucích, ale v širším měřítku zůstává situace neuspokojivá.
V roce 2023 byl v Česku odhalen případ lékaře, který vykonával praxi na základě padělaného diplomu z Ukrajiny. Další skandál se týkal podnikatele, který si opatřil inženýrský titul bez absolvování jakéhokoliv studia a využíval ho k získání veřejných zakázek. V roce 2018 se odhalily případy falešných diplomů na několika soukromých vysokých školách v ČR, a v roce 2016 se ukázalo, že lékař v české nemocnici praktikoval na základě podvrženého diplomu.
Padělané diplomy na vzestupu: Moderní technologie, slabé kontroly a absence registrů
Samotný proces padělání diplomů je dnes na vysoké úrovni. Pravé diplomy však obvykle obsahují několik ochranných prvků, jako jsou vodoznaky, hologramy, reliéfní tisk a speciální papír s vlákny viditelnými pod UV světlem. Mnoho univerzit také přidává QR kódy nebo digitální certifikáty, které umožňují ověřit autenticitu dokumentu online.
Studie České komory personalistů z roku 2020 ukázala, že až 15 % zaměstnavatelů se setkalo s falešnými nebo podezřelými diplomy. Tento problém se týká zejména menších firem a institucí, které často nemají prostředky na ověřování vzdělání svých zaměstnanců.
Řešení problému: Elektronické ověřování a legislativní změny
V některých zemích, například v Německu nebo Nizozemsku, existují centralizované databáze absolventů, které umožňují snadné a rychlé ověřování akademických titulů. Německo zavedlo systém Hochschulkompass, který pomohl snížit počet podvodů o více než 40 % během prvních pěti let fungování. V Nizozemsku systém DUO propojuje digitální certifikáty s vládními databázemi, což vedlo ke snížení padělků o více než 70 %. Estonsko vytvořilo plně digitální systém ověřování diplomů, kde instituce mohou ověřit pravost dokumentů během několika minut. Česká republika však v této oblasti zaostává. Chybí vůle zavést něco podobného, přestože problémy s falešnými diplomy podkopávají důvěru ve vzdělávací systém.
Jedním z klíčových kroků by mohlo být zavedení jednotného systému pro elektronické ověřování diplomů. Tento systém by umožnil školám registrovat své absolventy do centralizované databáze, která by byla přístupná úřadům, zaměstnavatelům i dalším institucím. Moderní technologie, například blockchain, mohou zajistit bezpečnost a transparentnost ověřovacích systémů. Takové řešení by výrazně snížilo prostor pro podvody a zrychlilo proces ověřování pravosti dokumentů.
Dalším důležitým krokem by bylo vzdělávání úředníků a zaměstnavatelů, aby byli schopni rozpoznat podezřelé dokumenty. Podle analýzy Transparency International z roku 2020 většina evropských zemí, které implementovaly centralizované databáze, zaznamenala výrazný pokles případů padělaných titulů. Inspiraci bychom mohli hledat například v Nizozemsku, kde systém digitálních certifikátů funguje už více než deset let a ukázal se jako mimořádně efektivní.
Jak může ČR bojovat proti padělaným diplomům?
Dokud nebudou zavedeny efektivní kontrolní mechanismy, zůstane cesta k akademickým titulům otevřená nejen pro poctivé studenty, ale také pro podvodníky. Zavedení centrálního registru absolventů by umožnilo rychlé ověřování titulů, čímž by se minimalizovalo riziko podvodů.
Další variantou je zavedení povinného ověřování akademických dokumentů zaměstnavateli a státními institucemi prostřednictvím digitálních certifikátů. Legislativní opatření by měla také zahrnovat přísnější sankce za padělání diplomů a efektivnější kontrolní procesy při zápisu titulů do občanských průkazů.
Zdroj: Transparency International