Bolest při vyprazdňování. Rameno, které začne pobolívat pokaždé kolem menstruace. Tlak na hrudi nebo dušnost. Každý z těchto problémů může mít řadu běžných příčin. U některých žen je ale spojuje nemoc, kterou si většina lidí stále představuje hlavně jako velmi bolestivou menstruaci.
Endometrióza se může projevit i daleko od míst, kde bychom gynekologické onemocnění čekali. Ložiska tkáně podobné děložní sliznici se nacházejí na vaječnících a pobřišnici, mohou zasahovat močové cesty nebo střevo. Vzácnější formy se objevují na bránici, pohrudnici a někdy i v plicní tkáni.
Podle Světové zdravotnické organizace žije s endometriózou přibližně 190 milionů žen a dívek v reprodukčním věku. To odpovídá zhruba deseti procentům této populace. Přesto může od prvních potíží ke správné diagnóze uplynout několik let.
Střevní potíže mohou být součástí stejné nemoci
Endometrióza znamená přítomnost tkáně podobné endometriu mimo děložní dutinu. Ložiska jsou citlivá na hormonální prostředí organismu a nemoc je spojená se zánětem, tvorbou vaziva a srůstů. Odborný systematický přehled popisuje fibrózu jako důležitou součást všech hlavních forem endometriózy; jedním z procesů, které ji mohou podporovat, je opakované poškozování tkáně včetně cyklického krvácení některých ložisek.
To ale neznamená, že každé ložisko každý měsíc jednoduše napodobí menstruaci. Endometriózní tkáň není totožná s normální děložní sliznicí a jednotlivé formy nemoci se mohou chovat rozdílně.
Velmi dobře je to vidět na střevní endometrióze.
Podle dostupných odborných přehledů se střevo podílí na onemocnění přibližně u pěti až dvanácti procent žen s endometriózou. Nejčastěji jde o konečník a esovitou část tlustého střeva; tato oblast tvoří až kolem devadesáti procent střevních nálezů.
Ložiska většinou začínají na vnějším povrchu střeva. U hlubších forem mohou pronikat do svalové vrstvy střevní stěny. Výsledkem může být bolest při vyprazdňování, zácpa, průjem, bolesti břicha nebo střídání několika problémů.
Rozhodující někdy bývá jejich načasování. Žena může dlouho řešit trávení jako samostatnou potíž a teprve časem zjistit, že nejhorší období přichází opakovaně spolu s menstruací.
Mezi možné příznaky patří i krvácení z konečníku, ale není běžné. Střevní sliznice bývá zasažena podstatně méně často než hlubší vrstvy stěny, takže viditelná krev ve stolici rozhodně nepatří mezi typické projevy většiny pacientek. Otevřený odborný přehled uvádí mezi projevy hlubokého střevního postižení periodickou bolest břicha, zácpu, průjem, bolest při defekaci a také periodické krvácení z konečníku.
Tady se snadno rozcházejí cesty jednotlivých pacientek. Jedna přijde ke gynekologovi kvůli bolestivé menstruaci, další řeší gastroenterologa kvůli vyprazdňování. Nemoc přitom může být stejná.
U hlubších forem se proto často zapojuje více odborností. Centrum pro komplexní léčbu endometriózy VFN v Praze uvádí, že při postižení střev nebo močovodů spolupracují gynekologové s chirurgy a urology.
Bolest v rameni může začínat u bránice
Bránice je sval oddělující dutinu břišní od hrudníku. Endometrióza se může objevit i na jejím povrchu, často bez výrazných příznaků.
Pokud se ozve, bolest nemusí zůstat pod žebry. Podráždění bráničního nervu se může projevit v oblasti ramene, lopatky nebo krku. Člověk tak cítí problém na jiném místě, než kde skutečně vzniká.
Odborný přehled thorakální endometriózy popisuje u postižení bránice cyklickou bolest krku, ramene, horní části břicha nebo nadbřišku. Častěji bývá postižena pravá strana.
Bolest ramene samozřejmě ve většině případů souvisí s úplně jinými věcmi. Význam získává opakující se souvislost s cyklem, zvlášť když se přidají další obtíže odpovídající endometrióze.
Mnohem složitější je vysvětlení, jak se ložiska na bránici nebo v hrudníku vůbec objeví.
Jedna z nejdéle diskutovaných teorií pracuje s retrográdní menstruací. Část menstruačního obsahu při ní proudí vejcovody opačným směrem do břišní dutiny.
Na první pohled by to mohlo znít jako hotové vysvětlení. Není.
Přehled studií uvádí retrográdní menstruaci u přibližně 76 až 90 procent žen s průchodnými vejcovody, přesto se endometrióza rozvine jen u části z nich. Navíc tato teorie sama dobře nevysvětluje některé hluboké formy ani ložiska mimo břišní dutinu.
Výzkum proto počítá s dalšími mechanismy. Zkoumá se role imunitního systému, genetických dispozic, vlastností samotných buněk, metaplazie i možnost šíření buněk krevními nebo lymfatickými cestami.
Jedno univerzální vysvětlení pro všechny formy endometriózy zatím medicína nemá.
Ve vzácných případech se nemoc dostane do hrudníku
Thorakální endometrióza je podstatně méně častá než pánevní nebo střevní forma. Její existence je ale dobře popsaná.
Ložiska mohou být na bránici a pohrudnici, vzácněji v plicní tkáni nebo dýchacích cestách. Příznaky potom vypadají spíš jako problém pro pneumologa než pro gynekologa.
Nejznámější je katameniální pneumotorax.
Pneumotorax vzniká, když se do prostoru mezi plící a hrudní stěnou dostane vzduch. Plíce se následně částečně nebo úplně stáhne. Typickými projevy bývají náhlá bolest na hrudi a dušnost.
Přívlastek „katameniální“ označuje časovou souvislost s menstruací.
Odborný přehled publikovaný v roce 2026 jej definuje jako vzácný opakovaný spontánní pneumotorax, který se nejčastěji objeví během přibližně 72 hodin před začátkem menstruace nebo po něm. Do širšího spektra thorakální endometriózy patří také krev v pohrudniční dutině, cyklické vykašlávání krve nebo plicní uzly.
Ani tady není vhodné dělat jednoduchou rovnici. Katameniální pneumotorax neznamená automaticky histologicky prokázanou endometriózu. Časová vazba na menstruaci však patří mezi důvody, proč lékaři po thorakální endometrióze pátrají.
Vzácnost nemoci navíc komplikuje odhad jejího skutečného výskytu. Data pocházejí převážně z menších souborů, specializovaných center a publikovaných případů. Z čísel proto nelze dělat jednoduchý odhad rizika pro běžnou populaci.
Gynekologické onemocnění se může projevit bolestí hrudníku, ramene nebo dušností. Bez informace o vztahu k menstruačnímu cyklu může celý obraz dlouho vypadat jako několik nesouvisejících problémů.
Normální ultrazvuk nemoc automaticky nevyloučí
Diagnostika endometriózy už dávno nestojí pouze na operaci.
Lékař vychází z příznaků, anamnézy a zobrazovacích metod. Používá se ultrazvuk, u vybraných pacientek magnetická rezonance a podle situace také laparoskopie.
Problém nastává ve chvíli, kdy žena dostane normální výsledek běžného vyšetření a tím pátrání skončí.
Aktuální doporučení britského institutu NICE uvádí výslovně, že normální nález při vyšetření, ultrazvuku ani magnetické rezonanci možnost endometriózy nevylučuje. Pokud příznaky přetrvávají, může být namístě další vyšetření nebo odeslání ke specialistovi. WHO uvádí průměrné diagnostické zpoždění mezi čtyřmi a dvanácti lety.
Čtyři roky jsou dlouhá doba. Dvanáct let znamená podstatnou část života ženy v reprodukčním věku.
Za tu dobu se jednotlivé problémy snadno rozdělí do několika škatulek. Menstruace bolí, takže se vezme lék proti bolesti. Trávení zlobí, takže se změní jídelníček. Rameno se ozývá, takže se hledá problém se zády. Každé z těchto vysvětlení může být samo o sobě rozumné.
Podezření začíná růst ve chvíli, kdy se obtíže vracejí ve stejném rytmu.
U endometriózy tak někdy rozhoduje zdánlivě obyčejná informace, kterou žena dlouho nepovažovala za podstatnou: že se její bolest, střevní potíže nebo tlak na hrudi opakují spolu s menstruačním cyklem.