Na první pohled připomíná sportovní skútr, jeho odkrytý rám ale nese techniku mnohem bližší klasickému motocyklu. Italjet Dragster 700 Twin dostal dvouválec o výkonu 68 koní, šestistupňovou manuální převodovku, řetězový pohon a brzdy Brembo. Výrobce slibuje maximální rychlost 190 km/h. Nejzajímavější však není samotný výkon, ale rozhodnutí postavit stroj, který se záměrně vymyká oběma kategoriím.
U běžného skútru je všechno podřízeno jednoduchosti. Otočíte plynem a jedete. Automatická převodovka se postará o změnu převodového poměru, jezdec nemusí používat spojku ani řadit. Italjet Dragster 700 Twin tuto základní vlastnost skútrů jednoduše zahodil. Zachoval kompaktní proporce, menší kola a část skútrům podobné ergonomie, ale pohonné ústrojí převzal ze světa motocyklů.
Výsledkem je stroj, u kterého se těžko rozhoduje, do jaké kategorie vlastně patří. Sám Italjet vysvětluje, že Dragster 700 nechce být ani tradičním skútrem, ani obyčejným motocyklem. Nejde přitom o žádný benzin-elektrický hybrid. O spojení dvou světů lze mluvit pouze z konstrukčního hlediska.
Základem je kapalinou chlazený řadový dvouválec o objemu 698 cm³ s rozvodem DOHC a elektronickým vstřikováním paliva. Podle oficiální stránky výrobce Italjet dosahuje výkonu 50 kW, tedy 68 koní. Motor je zasazený do odkrytého ocelového příhradového rámu, který tvoří nejen nosnou konstrukci, ale také jeden z nejvýraznějších designových prvků celého stroje.
Jedno číslo je přitom mimořádně zajímavé. Italjet deklaruje maximální rychlost 190 km/h. Jde o údaj výrobce, nikoliv o výsledek nezávislého měření. Už samotná konstrukce ale napovídá, že Dragster nemá sloužit pouze k přesunům mezi městskými semafory.
Místo variátoru spojka, šest rychlostí a řetěz
Právě převodovka představuje nejzásadnější rozdíl proti klasickému maxiskútru. Dragster používá šestistupňovou manuální převodovku, hydraulicky ovládanou vícelamelovou spojku v olejové lázni a sekundární převod řetězem. Jezdec tak pracuje se spojkovou páčkou a jednotlivé rychlosti řadí nohou podobně jako na motocyklu.
To zásadně mění charakter každodenního používání. Při rozjezdech, popojíždění v kolonách nebo manévrování nízkou rychlostí musí jezdec sám dávkovat spojku. Naopak při svižnější jízdě má přímou kontrolu nad zvoleným převodovým stupněm a může rozhodovat, v jakých otáčkách bude motor pracovat.
Pro zkušeného motocyklistu nejde o nic neobvyklého. Pro člověka zvyklého na pohodlí automatického skútru však znamená Dragster návrat k činnostem, kterých se právě koupí skútru zbavil. Tady Italjet neudělal kompromis ve prospěch pohodlí. Manuální řazení je podstatou celého konceptu.
Podobně netradiční je samotná stavba stroje. Místo souvislých plastových kapotáží je vidět velká část mechaniky. Dominantou zadní části je vysoko vyvedený titanový výfuk Akrapovič se dvěma koncovkami. Celek tak připomíná spíše sportovní motocykl s neobvykle malými koly než klasický skútr určený především pro pohodlné cestování.
Malá kola, ale výbava sportovního motocyklu
Dragster stojí na patnáctipalcových kolech vpředu i vzadu. Přední pneumatika má rozměr 120/70 R15, zadní výrazně širších 160/60 R15. Pro skútr nejde o neobvyklý průměr, ve spojení s výkonným dvouválcem a manuální převodovkou však vzniká poněkud neobvyklá kombinace.
Současná sériová verze Premium používá nastavitelnou obrácenou vidlici Marzocchi a zadní tlumicí jednotku stejné značky se systémem ISAS. Brzdovou soustavu dodává Brembo. Vpředu pracují dva kotouče o průměru 270 mm, vzadu jeden kotouč o průměru 260 mm. Nechybí ABS ani kontrola trakce.
Podle technického katalogu výrobce je součástí výbavy také barevný TFT displej a kompletní LED osvětlení. Komponenty Marzocchi, Brembo a titanový výfuk Akrapovič přitom nejsou příplatkovými doplňky, ale součástí sériového provedení Premium.
To samozřejmě samo o sobě neříká, jak dobře bude podvozek fungovat na rozbité české okresce nebo jak jistě se motocykl zachová při prudkém brzdění. Značky použitých komponentů nejsou náhradou jízdního testu. Ukazují však, jaké požadavky konstruktéři na podvozek kladli.
Pozornost zaslouží také integrovaný kamerový systém. Italjet ve svých oficiálních materiálech k modelu uvádí přední a zadní kameru s vysokým rozlišením, které mohou zaznamenávat průběh jízdy. Nejde o náhradu bezpečnostních asistentů, ale o další prvek elektronické výbavy.
Praktické použití má svoje hranice
Výrobce udává suchou hmotnost 190 kilogramů. To je důležité rozlišovat: nejde automaticky o hmotnost připraveného stroje s naplněnou nádrží a všemi provozními kapalinami. Palivová nádrž má objem 16 litrů, sedlo se nachází ve výšce 815 mm a rozvor činí 1 550 mm.
Právě zde je nejlépe vidět rozdíl mezi sportovním konceptem a tradičním cestovním maxiskútrem. Dragster upřednostňuje mechaniku, odkrytý rám a výrazné proporce před konstrukcí zaměřenou především na ochranu před počasím a přepravu zavazadel. Zájemce by proto měl vedle výkonu posuzovat také úložné možnosti, ochranu nohou a celkový komfort.
Zajímavý je rovněž výrobcem uváděný servisní interval 3 000 kilometrů nebo šest měsíců. Pro někoho, kdo plánuje pravidelně dojíždět nebo ročně najede vyšší počet kilometrů, může jít o podstatnější informaci než teoretická maximální rychlost.
Limited Edition není totéž co Premium
Italjet nejprve představil exkluzivní Limited Edition. Jak připomíná oficiální web výstavy EICMA, tato série byla omezena na 700 číslovaných exemplářů a využívala mimo jiné komponenty Öhlins, brzdy Brembo a speciální průhledný kryt spojky DBK.
Současná nečíslovaná verze Premium má odlišnou specifikaci. Používá odpružení Marzocchi vpředu i vzadu a zachovává brzdovou soustavu Brembo i titanový výfuk Akrapovič. Limit 700 kusů se na ni nevztahuje.
Stejně důležité je rozlišovat ceny. Německý dovozce Italjetu uvádí evropskou doporučenou cenu Premium Edition 13 990 eur. Český trh však může mít odlišnou koncovou cenu. V nabídce tuzemského prodejce je nový Dragster 700 uveden za 389 900 korun, dostupnost konkrétního kusu ovšem není potvrzena.
Skútr pro člověka, který vlastně nechce klasický skútr
Dragster 700 Twin není zajímavý jen tím, že má velký motor a dokáže se podle výrobce přiblížit rychlostem, které už patří do světa silničních motocyklů. Podstatnější je, že Italjet převzal nejvýraznější konstrukční prvky obou kategorií, aniž by se snažil odstranit jejich vzájemné rozpory.
Má menší kola a část proporcí skútru, ale od řidiče vyžaduje práci se spojkou a převodovkou. Nabízí výkonný dvouválec a značkové podvozkové komponenty, současně však nemusí poskytovat tolik praktického pohodlí jako tradiční maxiskútr.
Právě v tom spočívá jeho největší zvláštnost. Italjet se nepokusil vyrobit rychlejší dopravní prostředek pro každého. Postavil stroj pro člověka, kterého baví samotné řízení a nechce se rozhodovat mezi vzhledem skútru a technikou motocyklu.
Zda taková kombinace skutečně funguje i mimo technické specifikace, musí ukázat důkladný jízdní test. Jedno se ale Italjetu upřít nedá: v době, kdy se většina výrobců snaží obsluhu jednostopých vozidel co nejvíce zjednodušovat, vytvořil Dragster, u kterého je právě nutnost řadit jedním z hlavních důvodů, proč o něm vůbec uvažovat.