Největší maraton světa? Letos to Londýn ukázal všem. Rekordní účast, šokující výkony a příběhy, které berou dech. Tohle nebyl jen závod. Byla to oslava lidského ducha.
V neděli 27. dubna se Londýn změnil na jedno velké sportovní jeviště. Už od prvních metrů bylo jasné, že letošní ročník bude něco extra.
Do cíle dorazilo 56 640 běžců. Rekord, který se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů! Londýn tak převálcoval i dosud největší newyorský maraton z roku 2024, kde pásku protlo 55 646 běžců.
Startovní listina? O místo na ní bojovalo přes 840 tisíc lidí. Ti šťastní pak letěli přes Greenwich Park, Tower Bridge až na The Mall u Buckinghamského paláce. Kdo tu trať zná, ví, že lepší kulisy pro maraton snad neexistují.
A taky že ne. Fanoušci lemovali trasu v několika řadách, vlály transparenty, hrála hudba a chvílemi to připomínalo spíš karneval než sportovní závod. Každý, kdo kdy běžel s davem za zády, ví, jaký to je doping.
Tigst Assefa: Královna rychlosti
V ženském závodě předvedla neskutečný výkon Etiopanka Tigst Assefa. Čas 2:15:50? Nový světový rekord v kategorii women-only!
A co víc – běžela v závodě pouze pro ženy, kde tempo určovaly jen soupeřky, ne vodiči. Tohle nebyla žádná strojově řízená jízda, ale poctivý výkon od startu až do cíle.
Za ní doběhla Keňanka Joyciline Jepkosgei, třetí skončila nizozemská kometa Sifan Hassan.
Mužský šok: Sabastian Sawe debutoval a rovnou vyhrál
První maraton v životě a hned vítězství? Přesně to se povedlo Keňanovi Sabastianovi Saweovi. Čas 2:02:27 ho katapultoval mezi elitu. Klíčový moment? Asi deset kilometrů před cílem. Sawe přidal pod kotlem a soupeři měli smůlu. „Cítil jsem se skvěle. Když přišla chvíle, prostě jsem šel,“ popsal svůj nájezd pro AP News.
Druhé místo bral Jacob Kiplimo z Ugandy, bronz další Keňan Alexander Mutiso Munyao.
Slzy, odvaha, síla
Maraton ale nebyl jen o číslech. Byl to festival emocí. Boxerský trenér Shane McGuigan běžel na památku své sestry Danicy, která podlehla rakovině. Do cíle dorazil v čase 3:08:17 a podpořil tím charitu Young Lives vs Cancer.
A pak tu byla Louise Butcher. Po dvojité mastektomii běžela nahoře bez – aby ukázala, že tělo, i po boji, je krásné a hodné hrdosti. „Chtěla jsem, aby si lidé uvědomili, že se za své tělo nemusejí stydět,“ řekla pro The Independent. Její gesto vyvolalo obrovskou vlnu podpory napříč Londýnem.
Nešlo jen o protest či odvahu. Louise Butcher připomněla, že maraton není jen o nohách, ale i o hlavě – a o tom, co si neseme s sebou. Na těle i uvnitř.
Zdroj: Autorský text, London marathon events, Youtube/TCS London Marathon